Bartošovice 2013

Již třetím rokem jsme vyrazili do CHKO Poodří, konkrétně do přírodní rezervace Bartošovické rybníky, kde již řadu let probíhají v rákosí odchyty, zaměřené na podzimní tah. Letos jsme jeli ve složení Anička, Jiřík, Alča (Jiříkova sestra) a moje kamarádka Jana a její dvě čubičky Tirna a Nerys. Opět jsme si vybrali poslední odchytový týden od 24. do 31.8.

Vyráželo se v sobotu ráno a po více než čtyřech hodinách cesty jsme byli na místě a vystřídali jsme předešlé chytače, kteří nám symbolicky předali odchytovou linii v podobě prvního ptáčka na okroužkování - rákosníka obecného. Na první kontrolu sítí v odchytové linii jsem šla já. Už jsem se blížila ke konci linie a pořád ani ptáček, až jsem ve třetí síti od konce uviděla rákosníka, ale než jsem se k němu dostala, vletěl do sítě bukáček malý. Rozeběhla jsem se k němu, ale on byl bohužel rychlejší a vyskočil, ale vletěl do další sítě a tak jsem klopítala po lávkách zase dál. A on si počkal až budu těsně u něj a zase vypadl a proletěl kolem první sítě do rákosí, kde zůstal sedět. Tak jsem vyčkala, co bude dělat dát a vyplatilo se, protože on se odrazil z rákosu a skočil opět do sítě a tentokrát v ní i zůstal. Takto radostně začaly naše odchyty. Po okroužkování bukáčka a důkladné fotodokumentaci jsme si vybudovali naše skromné stanové městečko a užívali si krásného počasí, klidu a instantních těstovin :-)

V neděli jsme po ranním náporu rákosníku proužkovaných a obecných, cvrčilek a dalších postavili na poli za chatou síť na dravce a k němu atrapu výra velkého. Netrvalo dlouho a slavili jsme první úspěch v podobě poštolky obecné, ke které se ještě týž den přidala další. Večerní kontrola v hlavní linii přinesla pouze pár zatoulaných rákosníků, několik vlaštovek a konipasů lučních. Ale jak ráda říkám, nakonec na kila dobrý, v dravcovce visel totiž kalous ušatý, ze kterého měly největší radost Jana s Ajdou. 

V pondělí se přes den chytali další rákosníci proužkovaní, obecní, zpěvní i velcí, cvrčilky říční a slavíkové a např. ťuhýk obecný. Dravcovka chytala další poštolky a odpoledne jsme postavili i síť do bahna na proletující hejna vodoušů šedých a tmavých. Večerní kontrola byla úspěšnější než ta předešlá, do rákosí sletovaly nocovat  vlaštovky, břehule a konipasi luční a dařilo se jim i trefovat do sítí. Svůj první úlovek přinesla i bahňákovka a to čírku obecnou.

V úterý jako by se přetahovaly dravcovka a bahňákovka o to, která bude úspěšnější. Dravcovka přes den chytala poštolky a večer potom dalšího kalouse ušatého. Bahňákovka odpoledne chytila bekasinu otavní, večer další čírku a vodouše tmavého. 

Středa byla méně početná na ptáky mimo linii (až na poštolky), ale zase se vytáhla hlavní linie. Ranní odchyt přinesl před 40 ptáků, odpoledne se chytil překrásný bramborníček hnědý a večer do sítí napadaly desítky nocujících vlaštovek, břehulí a konipasů lučních. 

Ranní čtvrteční odchyt byl ještě početnější než ten středeční, ale výjimečný byl tento den hlavně kvůli návštěvě Záchranné stanice zvířat v Bartošovicích. Tam jsme se vydaly já, Jana a Alča. Jiřík zůstal hlídat sítě a psy. Zážitek to byl úžasný. Viděly jsme čápy bílé a černé, zblízka jsme si mohli prohlédnout raroha velkého, motáka lužního, sokola stěhovavého a hlavně jsme z několika desítek centimetrů viděli samici orla skalního. Po návratu k sítím jsme už jako tradičně chytali poštolky. Největší nápor ptáků za náš týdenní pobyt přišel ve čtvrtek večer. Do sítí padlo přes sto vlaštovek, které do té doby měla Ajda ráda, ale vlaštovky v síti jsou nervózní a svoji nervozitu dávají najevo vlhkým a upatlaným způsobem, který když si vynásobíte 120...

Páteční ráno bylo opět početně bohaté a přineslo další dvě poštolky, které zaokrouhlily počet na deset, který jak ukázala sobota nebyl konečný. Páteční večer nám vlaštovky zařídily volný, tím že šly nocovat jinam a my se mohli na sobotní odjezd pořádně vyspat. V sobotu se chytili dvě poslední poštolky, z toho jedna s kroužkem a pak už jsme se vydali směrem k domovům a své myšlenky jsme upírali k našim koupelnám.

autor stránek a fotografií Pikešová Anna